Hruškový džem s vanilkou

Při výrobě marmelády není dobré kombinovat tři a více různých druhů ovoce. Lepší je soustředit se na jeden druh a eventuálně přidat nějaké koření nebo bylinku. Meruňka se dobře snoubí s levandulí, jahody jdou k sobě s rebarborou hrušky chutnají výborně s vanilkou. Chcete recept?

Potřebujete:
1kg českých hrušek,
250g cukru,
15g pektinu,
šťávu z jednoho citrónu,
1 vanilkový lusk

Postup:
Hrušky oloupeme a zbavíme jádřinců, nakrájíme na malé kousky, dáme do hrnce a podlijeme vodou. Připravíme si vanilkový lusk, který podélně nakrojíme a tupou hranou nože vydlabeme semínka, která přidáme k hruškám. Ovoce vaříme a občas zamícháme. Vaříme až do změknutí hrušek, to může trvat třicet, ale i šedesát minut. Pokud máme tvrdší odrůdu hrušek, můžeme je během vaření rozmačkat šťouchadlem na brambory. Pokud nechceme mít kousky, můžeme rozmixovat tyčovým mixérem. Připravíme si 250g cukru, do kterého důkladně promícháme pektin. Cukr postupně přidáváme k hruškám a mícháme, aby se nám marmeláda nepřipálila. Ochutnáme, pokud se nám bude marmeláda zdát moc sladká, přidáme šťávu z jednoho citronu. Vaříme ještě pět minut.

Poté uděláme želírovací zkoušku na talířek, který jsme si předem vychladili v lednici. Kápneme trošku marmelády na talířek. Po vychladnutí by neměla téct.

Čtěte také

Připravíme si dostatek sklenic, které vymyjeme a včetně víček vyvaříme vroucí vodou. Do vyschlých sklenic plníme marmeládu. Naplněné sklenice dobře uzavřeme a dáme do trouby zavařit. Dělá se to tak, že na plech nalijeme trochu horké vody a do ní naskládáme vedle sebe sklenice tak, aby se nedotýkaly. Necháme v troubě zavářet dvacet minut na osmdesát stupňů. Když je to hotové, necháme džem ještě dva až tři týdny uležet, aby se chutě dobře propojily. A pak už si pochutnáváme.

autor: Michaela Naumecová

Nejnovější recepty

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.